Narovinu aneb rubrika o rovných beatech 42

O KOM, O ČEM SE MLUVÍ?

Kontrolní otázka: Která země se v současné době stala největší líhní talentů stylu progressive house? Odpověď zní Izrael. Určitě už jste (převážně v pozitivním slova smyslu) slyšeli o producentech jako jsou Guy Gerber, Shlomi Aber, Chaim nebo Guy J. Tito chlápci vydali mraky zajímavých singlů, remixů a v podstatě se dá říct, že nastartovali a již dva roky udržují v pohybu izraelskou vlnu, která se valí všemi kluby světa.

Posledně jmenovaný producent, Guy J, právě chystá k vydání své debutové autorské album. A že se nebude jednat o nějakou obyčejnou desku, dokazuje i fakt, že vyjde na labelu Bedrock Records, jehož majitelem je slavný DJ a producent John Digweed. "Pozoruju Guye již pár let a musím říct, že se rok od roku zlepšuje", říká John. "Guy má úžasný smysl pro vytváření skladeb určených na taneční parkety".

Guy J přiznává, že své album Esperanza neskládal tak, že by si sedl do studia a řekl si: teď pracuju na albu. "Každou skladbu jsem složil na různých místech, měl jsem často různé nálady. Proto není album vytvořené podle jedné šablony. Je různorodé. A je přesně takové, jaké jsem ho chtěl mít – hřejivé zvuky, sexy nálada a příběh", říká Guy.

Na svém debutovém albu Esperanza se Guy J snaží využít svůj talent naplno. Vedle dancefloorových pecek, díky kterým si získal skvělou reputaci, se zde snaží ukázat, že umí složit stejně kvalitní ambient skladbu, techno věc, nebo čistou elektroniku. První zprávy naznačují, že pokud se vám líbilo například album Nathana Fakea nazvané Drawning At The Sea Of Love, bude se vám líbit i Espeanza.

No, Nathan Fake je náš velký oblíbenec a jeho album zbožňujeme, takže by nám stačilo, kdyby Esperanza bylo alespoň z poloviny tak dobré album. Byly bychom úplně spokojeni.

WHAT´S HOT? WHAT´S NOT?

HOT: Charles Webster – V minulé rubrice jsme Charlesa Webstera v souvislosti s jeho novou kompilací vynášeli do nebes. Proč o něm píšeme i dnes? A dokonce v části HOT? Inu, protože zanedlouho je Charles zpátky s další kompilací a bylo by hříchem přejít ji mlčením. V říjnu proto vemte útokem obchody a pořiďte si další díl mimořádně vydařené kompilační řady Coast2Coast. Na obalu bude právě Websterovo jméno.

NOT: Resident Advisor - Pravděpodobně znáte a sledujete stránky Resident Advisor, které patří k absolutně nejlepším a nejdůvěryhodnějším informačním zdrojům o taneční scéně.  Tedy, patří... spíše je nutné použít minulý čas. Před pár měsíci vyšla na RA recenze nové kompilace Johna Digweeda nazvaná Transitions 4. Recenzent tuhle kompilaci opravdu nešetřil. Ale co se nestalo: po stížnostech majitelů labelu Renaissance, že jim negativní vyznění textu kazí prodej, byla recenze nahrazena jinou, která naopak kompilaci pochválila. To asi není úplně v pořádku, že?

KRÁTKÉ ZPRÁVY

* Německý DJ a producent Ian Pooley má za sebou spoustu geniálních singlů, nezapomenutelných remixů a úžasných alb, za které ho budu uznávat nadosmrti. Směle a narovinu říkám, že Ian patří mezi nejlepší housové producenty všech dob. Ale bohužel: In Other Words je zatím jeho nejslabším albem. Celou recenzi si můžete přečíst zde.

* Zdá se, že některým deep housovým "veteránům" dochází dech. Recenzi na nové album Freda Everythinga si můžete přečíst zde.

* Zrovna dvakrát nemáme v oblibě projekty, při kterých nějaký housový DJ nebo producent spojí své síly se symfonickým orchestrem. Ale protože se tentokrát do společného projektu s francouzským souborem Les Siecles Orchestra pustil náš oblíbenec Carl Craig, dáme mu šanci nás přesvědčit, že se jedná o dobrý nápad.

* Jay Denham skládá hudbu stojící někde mezi chicagským housem a detroitským technem. Říká se, že si bere z obou stylů to nejlepší. Což lze po poslechu jeho nového alba The Truth potvrdit. Recenzi si můžete přečíst zde.

* Zatím nebyl důvod zmiňovat zpěvačku a kytaristku Alanis Morissette v rubrice o housové muzice. Až do této chvíle. Její nový singl Underneath totiž zremixoval John Dahlback. Trochu úlet, ale proč ne.

* Daft Punk jsou zpátky ve studiu a nahrávají nové album. Přemýšlíme, jestli se máte těšit nebo se bát.

PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Ani v měsíci září nebudeme ušeřeni pořádného nášupu rovných beatů servírovaných v nejrůznějších podobách, tvarech a náladách. Asi nejvíc se v současné době mluví o novém albu producenta Niklase Worgta, který připravil k vydání Devil's House. Tentokrát ovšem pro změnu nepoužil pseudonym Marek Bois (viz Minireceze), ale Dapayk. Zatímco nyní je Niklas spojován hodně s minimalem, není tajemstvím, že vyrůstal na breakbeatových rytmech. A právě k zalomeným beatům se chystá na Devil´s House odkazovat. Zda-li pouze v náznacích, anebo hodně natvrdo nám není známo. O to víc se ale těšíme, až to zjistíme na vlastní uši.

Pokud si zakoupíte Dapaykův "ďáblův dům", dobře prozkoumejte každičký roh a ujistěte se, že nikde není žádný brouk - anglicky bug. A když už nějakého brouka najdete, doufejte, že to nebude malý nepříjemný "bug", ale bug s velkým B. Steve Bug. Na toho v září narazíte všude. Vychází totiž jeho nová mixovaná kompilace Bugnology 3, a pokud dá alespoň trochu vzpomenout na skvělé předešlé díly, máme se na co těšit. A recenzenti se upíšou k smrti. Celý rok Steve Bug ve svém notebooku piloval, upravoval, přehazoval 21 skladeb, až z nich vykouzlil trochu toho detroitského zvuku, trochu temnějších progresivních beatů, i trochu té "světlejší strany světla". Sám Bug o kompilaci říká, že je "dangerously cool and the deliciously funky". Není důvod tomu nevěřit.

MINIRECENZE

ALBA, KOMPILACE

Marek Bois – Boissche Untiefen

Za pseudonymem Marek Bois se skrývá producent Niklas Worgt. Pokud sledujete minimal techno scénu delší dobu, pravděpodobně jste pseudonym Marek Bois zaregistrovali již před dvěma lety, kdy vyšel pod tímto jménem jeho první singl. Možná ale Niklase znáte spíše pod pseudonymem Dapayk, což je pravděpodobně o trochu známější jméno v elektronickém hudebním světě  (před rokem jako Dapayk vydal ve spolupráci s modelkou Padberg album Black Beauty).

Zatímco jako Dapayk skládá spíše čisté minimal techno (s různými experimentálně upravovanými vokály zpěvačky Padberg), pod pseudonymem Marek Bois se producentsky více přiklání ke přímějšímu techno zvuku – přestože prvky minimalu v sobě jeho skladby samozřejmě mají stále.

Popisovat jednotlivé tracky na Boissche Untiefen nemá valného smyslu, protože skutečný význam dávají až jako celek. Pokud se budete chtít dostat každé skladbě pod povrch, pokud budete chtít zkoumat, objevovat, pokud se nespokojíte s jednoduchou reakcí ve smyslu: "dobrá, špatná", pak se prostě nevyhnete nutnosti poslouchat album v jednom zápřahu. Anebo si dát alespoň tři skladby v řadě.

Marek Bois všechny skladby vytvořil podle docela složité formy. Často volí naprosto nečekané zvuky, tóny, nálady, které vám při prvním poslechu mohou připadat trochu neobvyklé, ale právě teprve ve spojitosti s jinými jednotlivostmi alba můžete objevit jejich smysl. Samozřejmě, že je možno poslouchat všechny skladby i jednotlivě. Nicméně to nedoporučuji.

Pokud jen tak narychlo album prolétnete, budou vám všechny skladby připadat podobné. Ale pokud vaše uši přeci jenom ještě nezlenivěly, věnujte albu mnohem souvislejší poslech. Vyplatí se vám to. Možná vás odradí trochu temnější podtón, ale depresivní album určitě není.
Boissche Untiefen je výborná deska. Těšíme se, až k nám v klubu do  mozku dorazí nějaká věc z tohoto alba. Necháme se rozsekat na minimal kousíčky. A zase složit.

Hodnocení: 80 %

SINGLY

Estelle feat Kanye West - American Boy (Atlantic Records)

Je to krása, když se objeví staro-nový vokální objev a svým hlasem dokáže rozehřát všechny fanoušky housové muziky. Byla to právě Estelle, jejíž hlas jsme si mohli vychutnat v rámci velmi vydařené pecky Pop a Cap in Your Ass. Je pravda, že housový podklad je střižen podle velmi jednoduché šablony, trochu inspirované Westovými oblíbenci Daft Punk, jenomže s vokálem Estelle dostává Američan Boy úplně jiný rozměr. Na singlu najdete ještě remix od Soulseekers, ale to je docela sračka, která si není jistá, jestli chce být jenom našláplým housovým kouskem jako od Shapeshifters, anebo trancově laděnou nudou jako od Blank and Jones.

Hodnocení: 70 %

Axwell & Bob Sinclar feat. Ron Carroll / What A Wonderful World (Yellow Productions)

Hned tři známé housové postavy se rozhodly spojit síly: producenti Axwell, Bob Sinclar a vokalista Ron Carroll. Výsledkem je "letní" skladba What A Wonderful World. Nejdříve jsme se lekli, že se jedná o housovou předělávku nepřekonatelné klasiky Louise Armstronga. Takovou zrůdnost by si ale Sinclar s Axwellem naštěstí nedovolili. What A Wonderful World je skladba úplně nová. Obsahuje neuvěřitelně stupidně-pozitivní text a útočit na vás bude celé léto ze všech stran. Zachraň se, kdo můžeš!

Hodnocení: 0 %

FREE DOWNLOAD

Jay Haze – Love & Beyond (Part 2 & Part 3)

Producent Jay Haze vydal před pár týdny album nazvané Love and Beyond, které obsahuje 10 techno/housových tracků. Nedávno Jay tuhle desku označil jako Part 1 (první část) a rozhodl se nahrát a vypustit do světa dvě další části. Zatímco Part 1 je k dispozici pouze za peníze, Part 2 a Part 3 si můžete zdarma stáhnout na stránkách www.jayhaze.com. Nezní sice moc housově, ale snad vám to nebude vadit.

VIDEO

Booka Shade – Charlotte
Možná nejlepší skladba na novém albu německé dvojice Booka Shade.

Soul Designer – Rockit
V minulé rubrice jsme avizovali nové album belgického producenta Fabrice Liga aka Soul Designera. Podívejte se na video ke skladbě Rockit, které se právě na jeho novém albu Evolutionism nachází.

Kiko – Slave Of My Mind
Stejnojmenné album francouzského producenta, který si říká Kiko, je mixem stylů minimal, techno, deep house a electro. Skladba Slave Of My Mind byla vybrána jako druhý singl z alba.

Ne-Yo – Closer
Další rnb ikona, která se momentálně chytla rovných beatů a jde ji to k duhu. Skladba Closer se nedávno dostala na první místo UK Top 40.