REPORT

 

Report z akce Paul Kalkbrenner v SaSaZu od Čéši

Je to už nějaký ten pátek, co přijel Paul Kalkbrenner do Prahy a předvedl tu, jak nádherné tracky a jak procítěnou muziku nám dokáže představit. Tentokrát, výjimečně v neděli, připravil pro nás Kalkbrennerchtivé další z velkých zážitků, které s sebou ale tentokrát přnesly i pár otazníků...

 

Jak to vlastně bude?

Vezměme to hezky od začátku. Před několika týdny vyšlo najevo, že bude Paul Kalkbrenner hrát u našich východních sousedů, na Slovensku, v Bratislavě. Hodně lidí pak poukazovalo na to, že i pan Philipp Straub má tuto událost ve svých hracích termínech s informací týkající se také Prahy. Natěšení mohlo pomalu nabírat na obrátkách a stoupalo hned po oficiálním zveřejnění data události. To, že se to bude odehrávat v klubu SaSaZu ponechám stranou, kapacitně a zvukově to nakonec bylo ideální řešení. Co mě ale zarazilo, byl fakt, s jakou dezinformovaností a "panikou" byla celá tahle akce provázena. Opakovaně se šířily fámy o vyprodání tohoto mejdanu a také se, až do úplného začátku akce, zcela nepochopitelně tajil koncept vystupujících a časy, ve kterých měli hrát. Nakonec vyšlo pár dní před událostí také najevo, že Philipp Straub vystupovat nebude, i když zde byl nakonec po celou noc přítomen... Byl to kalkul? Vypočítavost? Strhneme předprodeje na svou stranu a lidé raději přijdou dřív, než aby něco prošvihli? Je možné, že vše toto byl jen tah pořadatele.

Simina Grigoriu

Žena za pultem.

Přišli jsme do klubu krátce před jedenáctou hodinou. Odložili jsme si svršky do šaten a prodrali se do již velmi zaplněného klubu a snažili se zjistit, kdo nám to tu vlastně hraje. V tuto chvíli to byla dáma jménem Simina Grigoriu, která je prý i v současné chvíli partnerkou samotného Paula Kalkbrennera. Musím vám říci, že její DJský projev se mi velmi, ale velmi zamlouval. Začínala opravdu příjemným beatem na pomezí stylů tech house až progressive house. Nevím, stále mám úškleb na tváři při psaní těchto škatulek, ale jako přiblížení toho, co hrála, se jiné výrazivo použít nedá... Občas to ale také dunělo jak nádherné temné pomalejší techno, které vás totálně ovládlo a už nyní tu dav tancoval jak o život. Bylo to opravdu příjemné a po celkovém zážitku pro mě asi to nejlepší co jsem zde mohl vyslechnout...

Paul Kalkbrenner @ SaSaZu

Paul před filmem a po filmu...

Nastal neskutečný jekot, řev a pískot. Co se to děje?! No ano, velký Paul přišel na scénu. Klasicky ve fotbalovém dresu a s trošku nepřítomným výrazem si stoupnul za své mašinky a začal jeho diktát. Diktát to byl v jeho režii ihned a jakmile začal, strhla se v SaSaZu naprostá taneční euforie. Ale když jsem se na to zaměřil více, přišlo mi, jako by to byla spíš už taková davová hysterie... Ano, bylo to krásné, bylo to pro mnoho z nás dokonalé, ale jsem přesvědčen o tom, že více jak polovina přítomných prostě přišla, jelikož "chtěli vidět toho pána, z toho filmu". Paul hrál a servíroval nám všechna svoje nejlepší díla i díla z remixových šuplíků. Nemá smysl zde vypisovat, co zahrál, bylo to všechno to NEJ plus něco navíc. Lidi reagovali hlavně na ty nejvíc provařené tracky a opravdu to mnohdy v davu bouřilo tak, že se to až nedalo vydržet. Ano, mejdan to byl neskutečný, ale stále tu byla malá "ale". Je mi jasné, že to, co dokázal PK, je naprosto dokonalým odrazem toho, jak funguje marketing...

Paul Kalkbrenner
Sky And Sand. Zahraje ji zase?

Z týpka, který tvoří, nebo mu je pomáháno tvořit, vynikající tracky, které opravdu chytí za srdce a ovládnou člověka, jenž má taneční scénu rád, se stane dokonalá značka. Produkt, který je vám nabídnut a spousta lidí po něm jde jen z toho důvodu, aby ho měla a přitom k němu ani nic moc necítila. Odrazem toho všeho byl i fakt, že Paul své tracky neskládal ani v nějaké jiné podobě - prostě "jen" pouštěl své bomby a výsledkem nemohl být ani žádný příběh. Některé mixy uložené na portálu YouTube mají daleko kvalitnější sestavu jeho skladeb a pouštět se dají zdarma... Chvílemi dlouhé prodlevy mezi tracky působily zvláštně, ale celkový dojem byl pro většinu lidí pozitivní. Já ho měl také fajn, ale v srdci mě více hřálo to, že jsem ho slyšel v Roxy - poprvé a dřív - než jsem viděl film Berlin Calling. Paul si nakonec ponechal svou nejcitovější skladbu Sky And Sand a klub vybuchnul v naprostou euforii, již poněkolikáté. Ano, mělo to sílu, mělo to atmosféru, ale bylo to takové jiné, takové "umělé". Nakonec, ono to bylo vidět ihned po jeho odchodu z pódia. Jakmile začala hrát Lucca, polovina klubu odešla. Prostě: "ten pán z toho filmu už dohrál, tak jdeme domů..." Nakonec je nejdůležitější to, zda-li se člověk baví a užívá si to, o to tu jde nejvíce, a to se tu povedlo snad skoro každému. :)

Paul Kalkbrenner

Polibek znamenající konec...

Musím se s vámi podělit o jednu scénku, která se odehrála během vystoupení PK. Při jednom z tracků, když Paul vehementně kroutil čudlíky, kde se vzal, tu se vzal fanoušek, který proběhl kolem ochranky a stage managera, a políbil Paula na tvář. Ten byl opravdu zaskočen a chvílemi se tvářil tak, jako primadona, které někdo něco provedl, ale spíše to byl asi úlek. Pán si tak zařídil VIP vstupenku s doprovodem na stage zvanou ulice a párty pro něj skončila stejně rychle, jako vyprchala touha ze samotného Paula...

Lucca

Maminka, co nás nešetřila...

Na Luccu jsem se vlastně skoro vůbec netěšil. Její poslední vystoupení, shodou okolností také v SaSaZu, mě utvrdilo v tom, že právě takovýhle minimal, který se snaží prezentovat, je přesně ten, který se mi ani trochu nelíbí. Jaké ale bylo nakonec překvapení, když začala do lidí sázet opravdu hutný a velmi taneční beat. Lidi rozdovádění po Paulovi se chytli a Lucca si je opravdu velmi dobře udržela. Zvuk je v SaSaZu vážně na velmi dobré úrovni, a tak nebylo o čem diskutovat a jen se tancovalo. Její track Body Dance na hutném zvuku zní opravdu fajn a já už jsem byl jen zvědavý, jak dopadne závěr samotné akce...

Paul Kalkbrenner @ SaSaZu

Paco a Michal Průša.

Hele, fakt nekecám, hrál tam Průša, ale jako úchyl se nechoval, to ani náhodou. Sice vůbec nevím, o koho jde, ale společně s Pacem měli závěr akce naprosto pod kontrolou. Zahráli přesně tak, jak se sluší a patří na závěr párty, a já se loučil se samotným SaSaZu s Underworldy v zádech. Závěrem chci říci, že mejdan jako takový to byl povedený, ale je fakt vidět, jak jednoduše se dá ovládnout dav, což nic nemění na faktu, že tak se to vlastně má dělat. Jen to někdy má rychlý nástup. Také bych ocenil, kdyby příště pořadatel zachoval trošku respektu k lidem, kteří mu odevzdali nemalé peníze a o věcech je informoval správně a nenechal je napospas jejich dohadům a představám... Díky a mějte se tanečně!

čéša

foto: David

 
 
 
 

FOTOREPORTY

 
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016