Report ze Shotgun Festivalu 2013 od Sody

Tradiční zavírák festivalové sezony Shotgun je a vždycky byl hlavně o nekomerční hudbě. Neuslyšíte zde žádný "trancle", ani žádnou hitovku z rádia, zato si užijete kvalitní music, která má tu správnou hloubku, vývoj a energii. Organizátoři nám představují nová neokoukaná jména, ale i profláknutá a ve světě hodně skloňovaná. Musím říci, že na Shotgun se nejezdí za jmény, ale za kvalitní hudbou a atmosférou, která je úplně jiná než na ostatních festivalech. Jezdí sem vytříbené publikum z celé republiky i od našich sousedů. Celá polovina návštěvníků byla z Německa a Polska. Když kolem sebe vidíte úsměvy na tváři, často zavřené oči a emoce, které s lidmi tak cvičí, nejde to jinak. Prostě okamžitě podlehnete té strhující atmosféře a je vám jedno, jestli vám je dvacet, nebo čtyřicet, jestli jste Češi, nebo Němci. Doufám, že tento krátký úvod přesvědčí alespoň část z vás, abyste vyrazili příští rok na tento skvělý festival, protože po každé návštěvě Shotgunu si říkám: "sakra, kde byli ty lidi?" Všichni si stále stěžujeme, že zde chybí kvalitní akce a když už se nějaká koná, sedíme doma. Hrádek nad Nisou je sice na severu Čech, ale když si cestu najdou fanoušci až z Moravy, proč nepřijede někdo také z Prahy?



Program začínal osmou hodinou, a tak jsme na nic nečekali a po důkladnější prohlídce u vstupu jsme se ocitli v areálu. Ten byl postaven do tvaru písmene "U". Vlevo v hangáru byla hlavní Shotgun stage, naproti pak Volnej průběh stage a mezi oběma hangáry byly stánky. Nejdříve jsem z uspořádání nebyl zrovna nadšen, ale v průběhu večera, když jsem nevěděl kam dřív, jsem uvítal, že nemusím chodit daleko. Velmi milé překvapení nás potkalo u stánku s pitím - 10° pivo za 25 Kč, 11° za 30 Kč a ceny jiných drinků byly také přívětivé. První naše zastávka byla před hlavním pódiem, kde nás lákal příjemný sound organizátora festivalu DJe Moorise & Luckyboye, který byl jak dělaný na rozjezd. Už od prvních chvil nás nenechávali v klidu. Nohy mě na několik hodin přestaly poslouchat. Málokdy mě hudba chytne natolik, že bych hned po příchodu na festival začal tančit. Když to nešlo jinak! Druhá stage byla o něco prázdnější - asi bylo ještě moc brzy. Nechtělo se nám věřit, jak málo fanoušků našlo cestu na Shotgun. Naštěstí pomalu, ale jistě, přicházeli další a další - bohužel jich stejně nebude tolik, kolik by si jich takový festival zasloužil...

Volnej průběh crew je partička lidí, kteří dělají v Cross clubu párty s totožným jménem, tady rozjeli svůj set a zaplnili stage. Ať hrál kdokoli z této party, vždycky to stálo za to. Bylo dobře slyšet, jaký mají cit pro hudbu a  přesně věděli, co nás na druhé straně DJského pultu baví. Páteční večer hráli převážně techno, minimal a ambient, v sobotu pak drumandbass. Každopádně všem okolo projektu Volnej průběh dávám palec nahoru. Hlavní stage se zaplnila o poznání rychleji - svůj live set zde míchal Dialect. Temné, industriální minimal techno, jak to mám rád... Párty začala! Stačilo nechat se unášet na vlnách toho skvělého aparátu Funktion One. Zvuk byl další velkou devizou festivalu. Na obou pódiích byl křišťálově čistý, který se jen málo vidí a slyší. Celou dobu jsme střídali hangáry a všude se hrálo skvěle. Kam dřív? Hlavním lákadlem festivalu byl zřejmě producent, DJ a majitel labelu Midset - Joe McBride aka Synkro.



Umělec s velkým "U" skládá hlavně ambientní a deep hudbu okořeněnou technem i house music. Remixoval mnoho světových kapel a producentů, za zmínku stojí The XX, Submotion Orchestra nebo Model 500 (Juan Atkins). Jeho set byl plný zvratů, chvíli nás přivedl do říše fantazie, poté zase na taneční parket. Všechno bylo do posledních detailů promyšlené s vývojem, který vytvářel krásný příběh. Stačilo zavřít oči a nechat se unášet do říše snů. Rád si pohrával s rychlostí - nechápu, jak dokáže bezchybně smíchat skladby úplně jiné rychlosti. Z ambientu nebo downtempa do našláplého techna - to je Synkro! Dle očekávání to pro mě bylo vystoupení festivalu. Ovšem i během setu Synkra jsem odbíhal za dalším skvělým producentem. Ten pochází z Ostravy a říká si Subject Lost. Jeho produkci sleduji delší dobu a musím říci, že je to velký talent, o kterém ještě uslyšíme. Znám ho především jako producenta ambientu a downtempa, jeho live vystoupení ovšem mělo jiné grády! Těžko mě napadá, kam jeho set zaškatulkovat. Každopádně na to, že měl na druhém pódiu velkou konkurenci v podání Synkra, publika měl dostatek a podle reakcí se jeho live vystoupení lidem zamlouvalo.

 

Dalším na řadě byl anglický DJ a producent Benjamin Damage. Ten trochu zrychlil tempo a sázel nám pěkně šlapající techno zvuk, který se mně hodně líbil. Opět nechyběla ta správná hloubka a vývoj. Po pomalejším setu Synkra to bylo něco pro mé nohy a ruce. Teď už jsem zcela ztrácel kontrolu nad svým tělem a dostával se do transu. Vše skvěle podtrhávala vizuální stránka tohoto pódia. Přes celý hangár byla originální do detailů propracovaná projekce od Stroy, která se promítala na deštníky, což vytvářelo plastický efekt. Těžko se to dá popsat - kouknětě na fotky nebo videa z festivalu, rozhodně to stojí za to. Pro VJe opět palec nahoru! Druhou stage měl teď ve svých rukou Triad. Na Shotgunu se představila jedna třetina tohoto projektu - Henree. Spojení drumandbassu, breakbeatu a house music - tak bych prezentoval jejich styl. Drumandbass poslední dobou nemám úplně v lásce, ale když se najde nápad, jak ho oživit, jsem zase jeho fanouškem. Tento večer to ovšem na plné čáře vyhrál Damage. Čekal jsem ještě na vystoupení našeho Elektrabela, ale toho za pult pustili asi o dvacet minut déle, a to už mé tělo říkalo: "Dost". Není se čemu divit, vždyť jsme pařili od samého začátku a zítra je taky den.

V sobotu nás přivítalo slunné počasí jako dělané na válení se u vody. Co je lepšího, než se po náročné noci rozvalit na pláži a čerpat energii? Program festivalu začínal stejně jako v pátek, tedy v osm hodin. Hlavní stage otevírali Muah! Showcase (Click Joe & Kellys, Psj, Tom Holic live). Z této party se mně nejvíce líbíl, a zároveň byl největším překvapením festivalu, Tom Holič s jeho live vystoupením. Vlastním jménem Tomáš Pavla je hudebníkem duší i tělem, už od devíti let ho učil na trumpetu děda. Trumpetu, stejně jako klávesy, zpěv a efektory, používá ve svých setech. Jeho podání house music se jen tak nevidí! Neskutečná energie a deep house, kterým se prezentuje, dává vystoupení ohromnou sílu. To, jak si s náma pohrával, nemělo obdoby. Jeho skvělý set se všem moc zamlouval a jako poděkování dostal největší a nejdelší aplaus festivalu!



Na druhém pódiu už finišoval Volnej průběh DJs s MC Procterem. Ten si pak střihnul set i se samotným mistrem z Francie, který si říká Naibu. Tak trochu jiný drumandbass, tak bych charakterizoval tohoto producenta a DJe, který sám říká: "D´n´b už skoro vůbec neposlouchám". Jeho podání D´n´B je originální, není to stále dokola jeden zlomený beat, jak ho známe od spousty DJs. Set plný nápadů a pestrých ploch se lidem očividně líbil, a já jsem zase spěchal na hlavní stage, kde už hrál další zahraniční host, který nám přijel představit aktuální zvuk z Berlína. Deep a minimal techno nám servíroval DJ a producent Edward. Tento styl techna mě poslední dobou hodně baví. Nikam se nespěchá a dává se důraz na hloubku a sdělení... Sil ovšem ubývalo a ubývalo, a jak se říká - v nejlepším se má přestat! Tak jsme opustili areál a po cestě k autu vstřebávali hudební zážitky, kterých bylo víc než dost. Mrzelo mě hodně, že jsme nevydrželi déle, ale už to není, co to bývalo. Hudba byla skvělá, ale energie scházela. Doufám, že vás tento report alespoň trochu přesvědčil o kvalitě tohoto festivalu a příští rok vyrazíte. Tímto bych chtěl poděkovat organizátorům za skvělý, a pro mě osobně nejlepší, festival v České republice. Taky bych chtěl popřát mnoho úspěchu do dalších let. Ať žije Shotgun!

soda

foto a video: koudis