REPORT

 

Love Parade

Cesta na letošní Love Parade byla velmi trnitá a náročná.

 
Cesta na letošní Love Parade byla velmi trnitá a náročná. Prvním autobusem jsme kvůli technické závadě v sobotu dopoledne dojeli jen do Teplic. Zatímco se sháněl náhradní bus, většina posádky mířící do Berlína se ze zoufalství věnovala nadměrné konzumaci alůkoholických nápojů. Množství vypitého alkoholu se ještě zvýšilo v okamžiku, kdy přišla zpráva, že nový autobus je již na cestě. Přijel ovšem dvoupatrák, který jel velmi pomalu a nefungovalo mu Wc, což byl pro mnohé jedince dost podstatný problém. Šnečí jízdou jsme se došourali na hranici, kde naše výprava nabrala další zpoždění. Chyběly nějaké nové formuláře a vyřizování všeho potřebného trvalo hodinu a půl. V tomto okamžiku už bylo zřejmé, že v Berlíně všas nebudeme. Pokračovala totiž pomalá jízda po Německu, kterou komplikovalo neuvěřitelné množství semaforů na opravovaných silnicích. Po příjezdu do Berlína se samozřejmě ještě nějakou dobu bloudilo v ulicích, než sme našli správný směr.

V okamžiku, kdy jsme krátce po 18 hodině vyběhli z busu a zamířili k Braniborské bráně, strhla se průtrž mračen. Naštěstí netrvala dlouho a to byla snad poslední smůla, která alespoň mě na Love Parade potkala. Bohužel akce už byla rozjetá v plném proudu a tak jsem se snažil oběhnout toho s foťákem v ruce co nejvíce. Kvapem se totiž blížila tma. V vidění i slyšení toho byla spousta. Stačil jsem si vychutnat několik kamiónů ověšených tanečníky, prošvihnul jsem prý výborné vystoupení Ladidy na hlavní scéně, ale vychutnal jsem si zase Westbama. Atmosféra byla výtečná, lidí tak akorát na to, že se dalo všude procpat.

Českých účastníků dorazilo do Berlína překvapivě hodně. Potkal jsem v davu i řadu známých. Škoda jen našeho pozdního příjezdu. Krátce po půl dvanácté zazněla loveparádnická hymna a poté se z aparatury ozývalo už jen šumění. Lidi vyrazili pařit do klubů, kde byl však předem beznadějně vyprodaný vstup. Obrovské hromady odpadků a střepů začala likvidovat početná armáda úklidových pracovníků s těžkou technikou. U jednoho stánku s občerstvením hrál venku na ulici jeden DJ a vytvořil si početné publikum z odpadlíků, kteří se stejně jako já nedostali do žádného klubu. Krátce po druhé hodině jsem se vydal zpět k našemu autobusu na místo odjezdu. Cesta zpět už proběhla překvapivě bez problémů.
 
 
 
 

FOTOREPORTY

 
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016