Report z párty Climax s Mark Knightem od čéši­

Do Roxy jsem dorazil v "pražský čas" a tím je ručička na hodinkách umístěná lehce před dvanáctou. U šaten mě nečekal žádný extra nával, ale v klubu už to značně vřelo a atmosféra byla přesně tak akorát, aby nás během krátké chvíle pohltila. Bohužel jsem se tímto příchodem ochudil o celé vystoupení DJe Airta, ale viděl jsem, že publikum dostal do správné nálady, takže to zmákl na jedničku. Lehce po půlnoci nastoupil za DJ pult otec noci Climax, DJ Chris Sadler, a pěkně si na nás klasicky posvítil. Jeho první rozehřívací hodinka před samotným Markem se nesla v jemnějším duchu, než ta následující, ale nebudu předbíhat a pomaličku jsem se dostával společně se spoustou přátel kolem do tanečního módu, rozkoukával se a užíval si svou pohodu, kterou mi párty přináší...



Trošku mě tentokrát jako návštěvníka mrzela nepřístupnost pódia, kde se vždy vykouzlila neuvěřitelná atmosféra kolem DJe a mé místo zabíral velmi rozměrně umístěný pult, na který se promítala projekce. Vše bylo ale samozřejmě hezky uhlazené a vše bylo pravděpodobně součástí celého narozeninového projektu. Nahoru se tedy dostali jen ti nejbližší a pár fotografů. Kdo by si však stěžoval, když i dole muzika zněla tak, jak ke spokojenosti potřebujete.



Po příchodu Marka začala dole opravdová taneční a teplotní masírka. Emoce, vedro a vše kolem stouplo na maximální úroveň. Vše, co k dobrému mejdanu patří, já na to byl připraven, ovšem pár jedinců to neneslo zrovna libě. Ale lidé si tento mejdan kazit rozhodně nehodlali a za pár okamžiků nás Mark strhnul do neskutečných tanečních ploch. Jeho hraní v Roxy vyvolalo obrovský ohlas, asi stejně tak velký jako jeho největší hit, remix tracku pana Garniera - "Man With The Red Face".



Byl to jednoduše "libanon", plno úžasných tracků a skvělá komunikace s publikem. Jednu chvíli byl tak odvázaný, že na okamžik vylezl na pult a celý ten uvolněný a po zábavě toužící dav si natáčel. I pro něj to musela být báječná noc, protože se smál a nikdo v mém okolí nedělal, krom tance, také nic jiného. Všichni tančili a hltali nohama každý beat, jenž se valil z repro soustavy. Ta bohužel má a vždy asi bude mít své limity, které nikdy nikdo asi neposune, ale i přes tato všechna omezení to bylo fenomenální!



Po Markově setu se strhla děkovačka a dokonce Chris začal až o nějakou tu minutu později, vždyť komu by se chtělo odejít z tak bujarého večírku, že? Druhá půlka Chrisova hraní už měla o dost svižnější nádech a bylo to především proto, že připravoval půdu našemu techno veteránovi DJ Džejárovi. Ten měl pro tuto noc dovoleno sekat to jak Husqvarna a já se na to už netrpělivě třásl. Džejár to opravdu neflákal a začal do nás valit jednu dunivou pecku za druhou a že se mělo končit v šest? Koho by to v plném klubu napadlo?! Takže dámy a pánové, prodlužujeme asi o hodinu! Já se však konce už nedočkal... Unavený jsem se vydal ke svému přemisťovadlu a opět tak spokojený z víkendu se těšil do svého domova a postele.

Co popřát Climaxu do dalších let? Určitě minimálně další dekádu plnou skvělých jmen, úžasných party people a vždy naplněný klub, který je tím největším kouzlem a tou největší odměnou pro DJe. Díky, Chrisi, děláš to dobře, ať se daří! A my se uvidíme za týden na mejdanu s panem Solomunem!

čéša

foto: Adam Dušek