REPORT
Report z akce Com Truise @ MeetFactory od AhZ
Ne, ať jsem se snažil sebevíc, z mozkových zákoutí nic jednoznačného nevylezlo. Po cestě do MeetFactory na koncert jsem si zkrátka i přes velkou snahu nebyl schopen vzpomenout, kdo mě s produkcí Coma Truise poprvé seznámil. Možná bezedná studnice hudebního vědění Nitrous? Jasné je však jedno - když jsem prvně slyšel jeho produkci, konkrétně album "Galactic Melt", bylo to něco jako dobrý "kapůčo" v zapadlý vesnici, Radio 1 na Šumavě, stop z Košic rovnou do Prahy nebo 2 metry prašanu na Petříně. Prostě svátek ve všední den. Fantasticky pevný zvuk, osmdesátkové synťáky, pomalá, fakt pomalá a valivá nálada a tak trochu "creepy" melodie. Nešlo jinak, než okamžitě objednat LP na vinylu na Discogsu. Dodneška nelituju...
Přípravy na koncert v MeetFactory doprovázely šťavnaté historky z Comova prvního a zatím jediného pražského vystoupení: Com Truise za synťáky (tím nemyslím kontrolery), vedle něho bubeník známý z kapely Tycho. Nutno dodat, že zřejmě nejpřesnější bubeník na světě, soudě alespoň dle vystoupení Tycho vloni v Roxy. Zkrátka poctivá live show. Natěšení bylo tedy veliké.
Do MeetFactory jsme dorazili asi 20 minut před Comovým (ano, Comovým, ne Comovo) vystoupením a stihli tak dvě celé skladby od warmup projektu pro tento večer, jímž bylo slovenské duo Jonatán Pastirčák alias Pjoni a Michaela Chmeličková aka Planeta 220 s audiovizuálním projektem Isama Zing neboli minimalistická projekce z jednoho maca a syrová IDM elektronika z maca č.2. Od kamarádů nám bylo prozrazeno, že předposlední track byl remix Jany Kirschner. V tom posledním byly slyšet slovenské folklórní vlivy, konkrétně útržky z halekaček. Zajímavé a originální. To mne bavilo už kdysi na albu "Slowly To The Sun" projektu This Is Kevin. Rytmicky to bylo velmi zajímavé, hudebně mi vystoupení k srdci ten večer však moc nepřirostlo, ale nemůžu soudit, viděl jsem necelou třetinu.
Po pauze s jedním točeným Matuškou jsme se vrátili do hlavního sálu, který už byl zaplněn až po zvukaře. Klasicky jsme se usádlili přímo u něj, kde to bývá nejlepší. Během pauzy se ale na pódiu žádná extra změna neudála. Stůl zůstal, jak byl, bubenický arzenál nepřibyl, ba ani synťáky. Seth Haley, jak zní Com Truisovo občanské jméno, si přivezl dva macy - z jednoho ovládal hudbu, z druhého projekci. Po ambientním intru se rozjela známá "VHS Sex", kterou mám hodně rád a která nás s úsměvem rozvlnila. Zvuk vepředu u pódia byl čistý a silný, vzadu u zvukaře to byla ale bída. Basou rozvibrované gatě se bohužel nekonaly, což u hudby tohoto typu bylo docela naškodu...
Com Truise během hodinového koncertu projel téměř celé album "Galactic Melt" (zazněly "Brokendate", "Flight Wave", "Hyperlips", "Glavio" či titulní "Galactic Melt") občas proložil věcí z druhého alba "In Decay". Co jsme však krom síly zvuku shodně postrádali, byl onen "live" prvek, nějaké originální úpravy známých skladeb připravené "spešl" pro živé vystoupení. Znělo to zkrátka jako doma v obýváku a to jak silou zvuku, tak hudebním provedením. Mít puštěný set z Abletonu a jen sem tam pokroutit knob kontroleru dle mého skromného názoru není live vystoupení. Velká škoda.
Projekce byla tematická, střídavě se na plátně zobrazovaly hlášky ve stylu "It should be warm here" nebo "Dead End" s obrazci, jež známe z obalů alb, vše hezky sesynchronizované s muzikou. Plná MeetFactory si vystoupení užívala, osobně jsem byl ale zklamán. Je otázka, co Coma vedlo k osekání live vystoupení takto na dřeň, možná jednodušší transfery a produkce, možná lenost, možná něco úplně jiného. V každém případě díky partě Bohemian Like You jsme mohli v Praze slyšet jeho unikátní hudební vizi.
foto: Richard Hodonický