REVOLUTION

Čau, jak se máš, jak ses měl o víkendu a o prázdninách?:)

Jo, tak tento víkend byl mazec…jsem to trochu přehnal s Misjah a Tom Hades hehehe :o).

Ty už jsi v ČR párkrát hrál, jak se zde cítíš, kdy tu byl tvůj největší zážitek jakožto dj či tak vůbec při pobytu? :)

V ČR jsem hrál již 3 x  a vždycky to bylo super. Potkal jsem spousty lidí. Nejlíp se mi hrálo při mé první návštěvě na Citadele.

Můžeš popsat seskupení Interparty group a jak jsi se do něj dostal, respektive proč jsi Interparty zakládal?

Založil jsem Interparty, protože mám tuto scénu rád…Ze začátku tam byli taky house djs a trance djs, ale později jsme přesedlali pouze na techno, nejlépe je mrknout na www.interparty.net.

Jak se daří tvým nocím pro nové dje? Objevil jsi nějakého newcommera, který vypadá nadějně na vzestupu?

Skončil jsem s těmito akcemi již před nějakou dobou. Nějaké talenty jsme objevili, ale většina z nich nic nedělá. Prostě hrají doma a čekají až jim někdo zavolá…Když si newcommer, musíš dělat trochu víc než jen toto...

Každý v ČR samozřejmě zná Umeka a Kanzyaniho. Jaká je jejich pozice ve Slovinsku? Nežárlíš na ně? :)

Hehehehe... fakt ne, tito lidé jsou mí dobří kámoši a pomáháme jeden druhému. Znám Tine a Umek od časů kdy začínali hrát a pozici co mají si zaslouží a to nejen ve Slovinsku ale také na celé světové scéně. Dobří djs - dobří producenti - dobří lidé…

Myslím, že v ČR máme problém, lidé, co chodí na techno navštěvují pouze mega rave, kde je minimálně 1500 lidí. Ve městech se nikdo nezajímá o malé akce pro 150 lidí – 300 lidí. Tyto menší techno akce mají úspěch na vesnicích menších městech. Jak je na tom Slovinsko?

Ve Slovinsku je to trochu nastejno. Ale myslím, že scéna se zas vrací do menších klubů. Velké party se stávají příliš drahými jak pro promotéry, tak pro lidi, kteří si mají kupovat lístek...

Co považuješ za svůj největší úspěch?

Tak proteď, ale doufám, že to není vše... :) je to určitě můj track vydaný na Recycled loops, Ep na Rhythm confery (belgie). Ep na Devon warriors (Srbsko) a hraní na všech podstatných festivalech dokola po východní Evropě…

Proč hraješ techno?

Proč ne :)

Kde se ti zdá být nejvíc inovativní sound, který label či country udává dnes tempo?

Mám rád tribal & Sweeden sound, ale myslím, že Anglie je stále hlavním místem pro všechny druhy elektronické hudby.

Co je tvým oblíbeným drinkem během partynoci? :)

Určitě pivo s trochou trpkého kousku citrónu :)

Jak jste se vůbec seznámili, jak dlouho spolupracujete? Co byste řekli jeden o druhém, že přináší do společné spolupráce pozitivního?

H: Já už si snad ani nevzpomínám. Jednoho dne tu byl Jergen, kde se vzal, tu se vzal nikdo neví...:-)

J:  To samozřejmě bylo úplně jinak. Známe se asi 4 roky. Nepamatuji si kde jsme se přesně seznámili, protože jsme byli dost opilí, ale já jsem Hubisse znal jako DJ dlouho před tím, protože Pavel měl už nějaký ten rok nahraný a já jsem byl neznámý looser J. (jako doteď, pozn.red.:).

Dělat livko ve dvou je mnohem zajímavější, protože čtyři ruce toho zvládnou víc než dvě, ale zase máme dvě hlavy a to někdy skřípe...

Já, jakožto normální konzument si rád poslechnu cokoli a zas tak neřeším technickou kvalitu a různé fígle, lze ještě vůbec ve vaší hlavě oddělit „řeč klikání“ a normální zábavu?

H: Tak to je dobrá otázka...:) Já se už bohužel asi s tím "klikáním" v hlavě narodil, takže se mi to leckdy odděluje hodně špatně. Člověk pak hodnotí věci úplně jinak a žije takovou trošku "jinou" realitu, ze které občas vykoukne, aby se rozhlédl, co se děje kolem něj. Pak se jen nestačí divit, neví kde se to pravě ocitl a utíká zpět za svým "klikáním".

J: Je to taková producentská deformace. Jak jednou začnete dělat hudbu, tak váš pohled na ni změní a pak je důležité si udržet odstup nebo z vás bude magor…..hehe

Co vaše umělecká jména jako projekt, Jergen + Hubiss není zrovna úderné, nepřemýšleli jste o změně?

H: Vypadá to, že asi vyhlásíme nějakou veřejnou soutěž o název našeho projektu. No a kdo vyhraje, může s námi třeba jezdit na akce, nebo tak něco (věcné ceny nerozdáváme). To ale budeme muset soutěžící omezit pouze na osoby ženského pohlaví...:))

J:  Možná se někdy přejmenujeme, ale například Tkáč & Haverlík mi přijde stejné jako Jergen&Hubiss a jak je to ve světě uznávané duo.

Panuje názor, že složit, udělat taneční tucku je mnohem jednodušší, než udělat pořádnou písničku, je to tak?

J&H: Zaleží na tom, co je pro tebe "pořádná písnička"! V dnešní době plné elektroniky, syntetických zvuků, smyček a dalších udělátek, mi přijde celkem zavádějící, nazývat některé taneční tracky písničkami. No ale to samé by se dalo říct určitě i o jiné části naší hudební scény, která je zase pro změnu jen o "Super písničkách".

Zpět ke tvé otázce: Dnešní taneční muzika nám nepřijde moc o nápadech a nějakých myšlenkách (samozřejmě se najde pár výjimek, před kterými jen respect). Přijde nám, že lidi se stali jednoduššími až imunními na vnímání hudby, která je kolem nich. A spokojí se ze standardem, který jim dnešní společnost nabízí. Stačí se podívat jen na kousek naší scény, například na parties vs. noví a noví djs. Dlouho se nám nestalo, že by mě na party něco po hudební stránce překvapilo a už vůbec ne rádoby "hvězdy", které k nám všemožní promotéři za účelem zisku vozí. To nemluvě o tom, že všichni hrajeme v podstatě to samé... To už je asi trošku mimo... :)

Taneční tracky se dělají určitě jednodušeji, vždyť to už vyplývá z toho názvu - taneční. No a taneční hudba je na paření, hodně rychle pomíjivá, ne moc na přemýšlení a v podstatě bez hodnoty (až na výjimky). Tím nechci samozřejmě říkat, že je taneční hudba špatná. To jen zrovna napadla taková zajímavá konstrukce :) Více třeba někdy jindy...

Baví vás dělat pořád jen typ taneční hudby na party, nesnažíte se prosadit i někde jinde?

J&H: Myslíš že děláme hudbu na party?  Děláme spíš hudbu, která se nám líbí, která dle nás na parties chybí. Děláme si vlastně, co chceme a pak to tak taky vypadá.  Kdyby si někdo frčel na škatulkování stylů, tak by měl s námi asi hodně problém najít tu správnou krabičku :))

Teď otázka na tělo, všeobecně známá věc je ta, že desky, které vydává Jerry, Lucca a spousta zahraničních velkých jmen, nedělají z jisté části oni. Rád bych znal váš názor na tuto marketingovou mašinerii.

H: „Opravdu? A kdo jim to jako dělá? A proč by to tak dělali? Vždyť přece jsou tak dobří a známí, hrají supr muziku a ještě k tomu svou!“ Tohle nejsou moje slova, ale znám mraky těch, co si tohle přesně myslí (a o to tady de) a já si jen tiše říkám, kam až jsme se to dostali. Bohužel dnešní doba je taková, že když na něco nemáš, tak o tom ještě více mluvíš, propíráš různými bulváry, až se dostaneš do fáze, kdy lidi neví, nechcou vědět a neví, co mají vědět. Taková pěkná nalejvárna by se dalo říct :) Prostě negativní reklama, taky reklama. Většinou ještě lepší!

To co se ptáš, funguje stejně v mnoha dalších oborech. Vždycky tady budou jedni, co něco umí udělat rukama a druzí, co si o ně ty ruce jen špiní (a rádi), aby v zápětí řekli, že tahle špína je jejich. Dá se tomu říci i jinak, třeba „byznys je byznys“, nebo „službička za službičku“, to ať si už každý přebere po svém. V celkovém efektu to vypadá pak tak, že naše imaginární hvězda je ze dne na den hvězdou největšího kalibru, i když do včerejška o ni nikdo neslyšel. Najednou je to nejlepší dj, supr producent, atd atd, a nikdo se neptá: „...a kde byla tak dlouho; proč tak najednou; kde se tady vzala; ...“. Taková hvězda bez minulosti...

J: Dostali jsme se do doby, kdy je nutnost vydávat desky, pokud dj pomýšlí na profesionální kariéru. V dnešní době prostě nestačí umění míchat desky, trh si od DJ vyžaduje, aby také  vydával vlastní a udělat nějakou smysluplnou hudbu není zas tak jednoduché a taky většinou djs dělání hudby vůbec nezajímá a ani se to nechtějí učït. A co jim zbývá? Buď desky nevydávat a zůstat tím lokálním oblíbeným bavičem, nebo prostě si tu desku nechat udělat. Na druhou stranu to má výhodu pro neznámé producenty, kteří si zadarmo vydají svůj materiál pod jménem známého dj a o žádnou slávu ani nestojí.:)

Cítíte se nějak ukřivděni, žárlíte na úspěch?:) Taky jsem slyšel názor, že kdo maká a snaží se, tak úspěch se dostaví, neberete to moc laxně?

H: Není důvod se cítit ukřivdění, to by jsme tu nemohli říkat takové věci :)) Jsme spíš rádi, že si ještě můžeme v dnešní (nenapadá mě to správné cizí slovo) době nechat trošku soudnosti a hrdosti.
 
Je fakt, že v poslední době jsme toho díku různým problémům, změnám a dalším negativním faktorům neudělali, v porovnání s minulými léty, ale to je teď alespoň pro mě hnacím motorem a jedu dál k lepším zítřkům. Řekl bych, kdo si počká ten se dočká, ale ale ale...k úspěchu je většinou cesta trnitá, a já se už teď těším, až si budu ty trny vytahovat :) Máte se tedy na co těšit...

J: When I gonna be superstar, I must do so far... :o)

Elektrabel, obyčejný kluk z jihu Moravy se po letech prosadil, dočkal se uznání, věříte, že to také jednou přijde?

H: Velký respekt před Elektabelem (ale upřímně Tome) a řeknu asi jedinou věc: Jaké si to uděláš, takové to máš!

J: Bylo taky na čase aby se prosadil. Vždyť to byl asi první člověk na Moravě, který začal dělat taneční hudbu.

Většina lidí si pod pojmem hraní live neumí moc představit a dost lidí to už bere jen jako prostě odklikání si přichystaných tracků, můžete stručně osvětlit v čem hraní live spočívá? Je někdo, koho opravdu berete jako někoho, kdo je pro vás live vzorem?

J&H: V tom máš naprostou pravdu. Lidi moc dobře neví, co to znamená hraní live a dokonce si i někteří mp3 pouštěči říkají dneska „live“. A pak když cluber vidí na plakátu u každého druhého napsané „live“, tak z toho musí být celkem zmatený. Je jasné, že kdybychom chtěli slovo „live“ použít v jeho pravém významu, tak by se asi moc lajvek na akcích nevyskytovalo. Navíc každý si to vyloží po svém a pak se hádá, kdo že to vlastně hraje live!

Pro nás jde v hraní live, říkejme tomu radši LiveAct, o to, že hrajeme pouze a jenom své tracky, smyčky, útržky – takový skoro guláš :) Ty do sebe prostě mícháme, efektujeme, všemožně prolínáme a vytváříme vlastně svým způsobem originální sound, který se nám zrovna líbí. Používáme k tomu dva notebooky, na které jsou napojeny MIDI kontrolery, umožňující v realném čase ovládat množství prvků upravujících zvuk. Co se týče software, tak asi jediným vhodným kandidátem na tuhle srandu je momentálně Ableton Live.

Hudbu děláte už poměrně dlouho, proč jste ještě nevydali desku?

H: No, nějaké pokusy už tady byli. Já měl už celkem dávno několik loopů a track na desce TechEx 002 a 003 od internetového vydavatelství VirtualLabel. Jinak s vlastní deskou je to asi tak, že zvažujeme, jestli to má opravdu v dnešní době cenu. Tracků je už poměrně dost na vydání klidně i několika desek, ale co zatím chybí, tak jsou finance. Není to určitě o tom, jak si někteří mylně myslí, za každou cenu něco vydat (radši nebudu konkrétní, ti co to tak dělají zajisté pochopí!). Něž vydat s prominutím provařenou sračku, s otřesným zvukem, nechutně namástrovanou...tohle není náš cíl. Raději peníze a čas investujeme do koupi nových mašinek, nového zvuku a dalších věcí a své výtvory prezentujeme ve formě našeho LiveActu. Teď už to ale zase pomalu sklouzává k trošku jinému tématu, které už bylo nakousnuté výše. Dodám jen, že deska určitě bude, možná to nebude jen jedna, ale zrovna double vinyl :)

J: Nemáme prostě dost finančních prostředků na to, aby deska k něčemu byla a vydat si desku jenom tak a bez dobrého masteringu jsou opravdu vyhozené peníze. Další věcí je zajištění distribucí a reklamy, protože český trh je moc malý na to, aby byla zajištěna návratnost takové investice...

Nebojíte se, že jednoho dne promotéři přestanou liveka na party dávat, protože to přeci jen není taková party zábava jak klasické pouštění desek?

H: Chceš tím říci, že je zábava se dívat na vykašeného dje, pouštějícího jednu hitovku za druhou ? Tohoto se vůbec nebojíme, a to hlavně proto, že u nás LiveActy nemají vybudovanou tradici :). No ale může se stát, že lidi přestanou už úplně chodit na akce kvůli hudbě a my se přesuneme do temného undergroundu a vše zase začne od znova, tam kde se to nastartovalo před mnoha lety. Pak těm co zůstali na „parties“ (nevime jak se tomu bude říkat potom) bude stačit blíže nespecifikovatelná hudba, v podání maškary, vydávající se za hvězdu.

Jak se vyrovnáváte s věčným označením mladí a nadějní?:)

H: Pořád lepší něž byt provařená hvězda, která upadá v zapomnění.

J: Já s tím problém nemám, protože mladý jsem. Mě spíše několikrát rozesmálo, jak lidé o několik let mladší než Pavel, ho stále nazývají mladým talentem tzv. newcomerem :o)

Vaše tracky už mají poměrně rozlišitelný typický sound, je těžké dospět ke změně soundu?

H: Tohle osobně nedokážu ohodnotit, protože když si poslechnu jakýkoliv můj nebo Jergenův track, tak tam slyším stále nás. Tvořím v podstatě tak nějak impulzivně, ne s nějakou velkou myšlenkou a cílem a postupně se dopracovávám k tomu, jak bych chtěl ať to zní. Rozdíl ve změně soundu se projeví hlavně zkoušením nových postupů, experimentováním se zvuky, s novými nástroji a programy. Taky se na tom určitě podepíše i momentální psychický stav, zkušenosti, pocity a spousta dalších faktorů. Každý se vyvíjíme a to se projeví na strašně moc věcech, i když zpočátku celkem neznatelně, ale v celkovém pohledu je ta změna hodně vidět... Je dobré alespoň vědět, že se nějakým způsobem vyvíjíme a že jdeme dál...

J: Nemám co dodat, Pavel všechno řekl...

Luke Slater je pro Brity ve stylu elektra tím, čím je pro Američany Felix da Housecat a Afrika Islam, nebo pro Němce Hardy Hard a DJ Hell. Luke Slater je pro všechny tajemným mužem přetvářek, které mu ale všechny vycházejí...

Taky jste si hráli s magnetofonem...?

Britský DJ a producent se narodil ve městě Saint Albans v hrabství Herfordshire. Už v dětství se vydal na hudební dráhu, když začal experimentovat se zvuky na otcově magnetofonu. V roce 1989 během práce v Brightonském obchodě s deskami Mi Price, kde se seznámil s Colinem Dalem, začal skládat vlastní hudbu pro label Jelly Jam.
 
A zase ten Detroit

Tehdy propadl zvuku Detroitského techna, který určil jeho budoucí hudební směr. Jeho první vinyl, který vydal jako Transculent se jmenoval "Momentary Vision". Právě Detroitem ovlivněné tracky neunikly pozornosti lidem z D-Jaxx records, se kterými Slater uzavřel kontrakt a začal tvořit pod pseudonymem Clementine.

Kolik máš jmen, tolikrát jsi technařem

Další změnu jména absolvoval v roce 1993, kdy začal jako Planetary Assault System vydávat na labelu Peacefrog, na kterém vyšlo například EP "Planetary Funk vol.1" s legendárním trackem 'In From of the Night' a jako 7th Plain na labelu GPR. Tehdy se už stal jednou z hlavních postav britské techno scény. Zároveň tou dobou začal vydávat pod svým jménem na svém budoucím domovském labelu Novamute, kde mu vyšlo třeba známé EP "Forklift".

Novamute - alba, která psala historii

Jeho tvorba měla rozsah od klasického detroitského zvuku přes acid-techno a elektro až po ambientní skladby. Právě elektro a breakbeat určily jeho tvorbu do dalších let, kdy Slater začal vydávat studiová alba. V roce ´97 to bylo "Freak Funk" (Novamute), v ´99 "Wireless" (Novamute) a v roce 2002 vydal veleúspěšné "Alright on Top". Videoklip k singlu 'Stars and Heroes' jsme měli možnost vidět i v našich televizích. Jeho zatím poslední album vyšlo na jaře loňského roku na značce React Records pod názvem "Fear & Loathing".

Živá vystoupení si mohli užít diváci na mnoha velkých zahraničních festivalech jako jsou Fuse, Shockers, Homelands atd. U nás jsme měli možnost vychutnat si energické techno s prvky elektra a s důrazem na zvukovou vytříbenost například na festivalech Mácháč, několika ročnících Summer of Love a samozřejmě ve vyprodaném Boby centru na Apokalypse.