ROZHOVOR

 

Appu: "DIY kultura je hlavně komunitní věc."

Proniknout z pozice novináře mezi komunitu, která medializaci všeho druhu nadmíru nesnáší, se nepodaří úplně snadno. František vulgo Appu patří mezi početnou skupinu lidí, která se podílí na koordinaci letošního ročníku největšího freeteknivalu ve střední Evropě. Po loňském masakru to rozhodně není jednoduchý úkol. I přes časovou tíseň nám věnoval pár minut k zajímavému povídání a my Vám ho paralelně s Czechtekem 2006 nabízíme k přečtení. Rozhovor doporučujeme zvláště návštěvníkům, kteří se do Hradiště vydají poprvé. Hezkou zábavu!

 

Appu, ty patříš mezi početnou skupinu lidí, které stojí za letošním Czechtekem ve vojenském prostoru Hradiště v Doupovských horách. Na úvod bych ti tedy chtěl poděkovat, že jsi se velice netradičně uvolil věnovat nám pár minut i přesto, že komunita o medializaci vůbec nestojí. Vlastně jsi takovým naším prvním hostem z "davu". Můžeš se našim čtenářům stručně představit? Co jsi vlastně zač?

Jmenuji se František Kuliš a narodil jsem se v pražských Košířích. Díky tomu jsem měl už od ranného mládí přístup k DIY scéně, protože blízko byla legendární Cibulka. Sám se teď věnuji hraní, většinou junglu a v poslední době i breakbeatu. Je mi dvacet čtyři let a ačkoliv nejsem ze starší generace, s těmi lidmi jsem vyrůstal a proto mě berou jako "služebně" staršího. Co se týče vzdělání, tak po základní škole jsem nastoupil na střední do Motola. Je tam dopravka a já jsem na ní zdárně vystudoval výpočetní techniku.

Co se u Vás v rodině nejčastěji poslouchalo?

Doma hudba moc nejela a poslouchalo se spíš rádio. Hlouběji v rodokmenu, ale nějaké muzikanty mám. Sám jsem na základce hrál na kytaru a dával jí ve své době dokonce přednost před počítačem.

Když zalovíš v paměti kolem patnáctého roku života, vzpomeneš si, kam jsi chodíval kalit? Kde jsi se vlastně poprvé dotkl klubové kultury?

Hodně času jsem trávil na vesnici, takže jsem si prošel klasické diskotéky. Později v Praze jsem hojně navštěvoval Fresh, o kterém se v té době hodně mluvilo a já se tam prostě z principu musel jít podívat. Tenhle věk jsem na rozdíl od vrstevníků prožíval trochu jinak a spíš byl doma u počítače, nebo běhal s kamarády v lese. Někdy v prváku jsem se dostal sem do klubíku Punto Azul, což bylo jedno z prvních drumnbassových míst. Pomalu jsem pak začal vnímat Radio1, kde se vysílal pořad Blue Point. Ten pro mě byl poměrně dost zásadní. Vůbec celé Radio1 znamenalo hodně, protože se v něm dala poslouchat muzika, která jinde nebyla.

Navštěvoval jsi někdy klasické komerční kluby? Třeba Roxy nebo Radost FX?

To vůbec ne! Přiznám se, že v Roxy jsem byl poprvé asi před dvěma lety a před tím jsem se mu velice intenzivně vyhýbal. První nějaká větší akce byla v benešovském kulturáku, kde jsem hned zaparkoval v jungleovém chilloutu a dál se nehnul. Velké akce šly dlouho mimo mě a já je proto vynechával.

Akce v Benešově ale patřily mezi ty úplně nejkomerčnější. Jak to bylo s freetekovými akcemi?

Měl jsem souseda, který byl docela ortodoxní technař a díky němuž jsem se de facto s touhle kulturou blíže seznámil. Jednou přišel za mámou, že si mě bere na víkend a odvezl mě na můj první Czechtek do Lipnice. Upřímně jsem to vůbec nečekal, myslel jsem, že to bude mnohem menší a spíš někde uvnitř.

Na Lipnici máme v redakci hezké vzpomínky, protože nám kvůli uveřejnění lokality začali trestně stíhat majitele Techno.cz, Dana Kafku. Myslím, že ho i překvapila zásahovka v kanceláři, kde normálně se svými kolegy pracuje. O tom jsem, ale mluvit nechtěl. Byl bych rád, kdybys nám svým slovy popsal DIY kulturu jako takovou. Co je vlastně zač a čím se liší od té mainstreamové?

Hudebně určitě o tom, že DJs jsou často spíše v anonymitě a nemají žádnou mediální podporu jako ti na komerční scéně. I tak je ale mezi nimi mnoho lidí, kteří to dotáhli poměrně daleko. Co se týče zbytku, tak normální líný člověk jde do klubu, kde zaplatí vstup a pak jde domů. DIY kultura se vyznačuje tím, že lidí na akci vyrazí o den dříve a všechno si sami připraví. Je to hlavně komunitní věc.

Většina společnosti měla až donedávna díky médiím vtisknutý obraz teknaře jako špinavého feťáka se sklony k násilí. Myslíš, že se tahle škatulka v poslední době mění?

Když tahle kultura začínala, tak neměla vůbec žádnou mediální pozornost. Média ji ve své době veřejnosti nějak představila a většina lidí to vzala jako fakt a svůj úhel pohledu nikdy nezměnila a ani nechtěla měnit. Na druhou stranu mě těší, že v poslední době hodně novinářů přístup mění.

Ještě k tomu tvému hraní. Jsi součástí nějakého systému, nebo se pohybuješ takříkajíc na "volné noze"?

Začínal jsem před šesti lety s Bassbeasty, což byl jeden z největších jungleových sounsystémů. Po dvou letech jsme měli nějaké neshody, tak jsme se trhli a vytvořili vlastní partičku, Ktera se jmenu je Bassys.

Pro úplné laiky. Co to vlastně jsou soundsystémy? Komunikují mezi sebou nějakým způsobem nebo je to spíš chaotická skupina lidí?

Když to řeknu jednoduše, soundsystém je parta lidí, která vlastní zvukový aparát a sama si organizuje párty. Vybere místo, postaví stany a zázemí. Prostě se o všechno sama od začátku až do konce postará. Začalo párty o padesáti lidech a většina z nich začala postupem času sama něco tvořit. Dá se tedy říct, že lidé od systémů se mezi sebou velice dobře znají a spolupracují spolu.

Takže takové ty klasické anarchistické živly, jak o nich mluvil premiér Paroubek…

Hehe, radikálové byli u systémů možná na začátku, ale tak už většině už dávno není. Je to dáno dobou, možnostmi a lidmi, kteří se na DIY kulturu postupně nabalují.

To je podle mě celkem hezky pozorovatelné na takových těch sekundárních věcech jako je oblečení, kdy maskáče, kšiltovku a palestinský šátek nosí třináctiletí kluci…

To je trochu paradoxní, protože maskáče nejsou úplně přímou známkou techna. Je v tom úplně jednoduchý praktický element, že když jdeš na zablácenou louku, tak si normální kalhoty přece nevezmeš. Maskáče jsou univerzální a jsou to vlastně jen monterky, aby ses neušpinil. To, že to přerostlo v módní záležitost je samo o sobě dost úsměvné.

Rád bych teď mluvil o událostech minulého léta, kdy Policie pomocí svých mlátiček brutálně celou párty rozehnala. Velice zajímavé bylo pozorovat, jak celá kauza rozdělila společnost na dva tábory a začala o free kultuře konečně mluvit. Jak jsi to celé vnímal ty?

Vzhledem k tomu, že jsem tam strávil celou tu dobu, přišlo mi to strašně líto. Ty pokusy, aby to prošlo v pohodě byly strašně veliké. To, čím to začalo, ale prostě nebyla vina technařů. Byly podepsané smlouvy a i když je viděli, stále hledali nějaké záminky.

Myslíš, že v tom tedy bylo nějaké politické pozadí, nebo to byl sterilní policejní postup?

Já si myslím, že i když to šlo vyřešit jiným způsobem, oni to chtěli rozehnat za každou cenu. Ať to stojí, co to stojí. Kdyby nastoupili jen na pozemky, které nebyly pronajaté, tak by se to dalo ještě pochopit, ale že to vymlátili celé, to prostě bylo moc.

Hodně lidí si láme hlavu s tím, jak se organizuje takový Czechtek. Někdo si říká, že je to živelné shromáždění, kdy na nějakou louku najede pár systému a ostatní se přidají, jiní za tím zase vidí konkrétní osoby…

Koordinace existuje až v dnešní době. Czechtek je de facto festival jako jakýkoliv jiný. V každé zemi existuje nějaký teknival, lidi to vědí a těší se na něj. Organizace se vlastně dělat nemusí, protože ta se dělá sama a platí, že každý účastník je zároveň organizátor. Na Czechtek nyní jezdí desetitisíce lidí a už dávno to není věci techna. Slyšíš tam breakbeat, skáčko, reggae a někdy dorazí i kapelky s kytarama.

U systémů je jedna velice zajímavá zvláštnost, relativně dost paradoxní k mainstreamové scéně. Totiž, že DJ není za stěnou z reproduktorů vůbec vidět. Jak to?

Je to právě tím, že lidi u téhle muziky nechodí na DJe, ale na systém. Takže pokud je někdo členem systému, hraje za něj a nejde mu o to být známou osobností. Když lidé kladně hodnotí sytém, je to super pocit. Prostě nejde ani tak o individualismus jako o týmovou hru.

Ještě před pár lety bylo možné vnímat Czechtek jako určitou revoltu vůči společnosti. Myslím jako demonstrace vlastního pohledu na způsob zábavy a životního stylu jako takového. Časem, jak se celá kultura začala rozrůstat, hodně ortodoxních systémáků se rozhodlo ve svých aktivitách nepokračovat. Nebo alespoň na Czechtek nejezdit. Myslíš, že téhle kultuře vadí lehká dávka legality?

Máš pravdu. Jsou tu ortodoxní systémy, které nejedou, protože to je na ně jednoduše moc. Na druhou stranu to tak musí být, protože udělat podobnou revoltu už není vůbec nic jednoduchého a Czechtek stále platí za určitý trn v oku. Navíc na teknival jezdí hodně lidí, kteří s touhle kulturou nemají nic společného a to mnoha systémům také dost silně vadí. Já si, ale myslím, že není na škodu, když přijedou i lidi zvenčí, pobaví se a třeba si na spoustu věcí upraví názor.

Myslíš tedy, že návštěva Czechteku lidmi, kteří jsou úplnými outsidery je nějakým přínosem? Jak pro systémy, tak pro návštěvníky samotné?

Těžko říct. Jak jsem řekl, je dobré, že dorazí lidé, kteří můžou v konfrontaci změnit názor. Základem, ale je, že komunita o medializaci vůbec nestojí. Jde o to, že bychom byli raději, kdyby tam těch lidí byla třetina a byli tam jenom ti, které to baví a berou to vážně.

OK. Czechtek 2006. Jakou roli v něm hraješ?

V tuto chvíli mám na starost komunikaci se záchrannou službou a starám se o náklady. Komunikuji se systémy, které jedou a snažím se posbírat částku, která poslouží na zaplacení hygieny, záchranky a dalších nezbytných výdajů.

Na koordinaci toho všeho se určitě nepodílíš sám…

Pochopitelně je v tom několik dalších lidí, kteří se v komunitě už dlouho pohybují a mají u systémů dobré jméno. Někdo komunikuje s úřady, někdo s armádou a podobně.
Musím, ale znovu zmínit, že organizace, respektive koordinace probíhá až tenhle rok.

Jak se Vám podařilo sehnat prostor v aktivním vojenském prostoru, kam běžný smrtelník nemá přístup?

Je hrozně těžké sehnat vhodný a dostatečně velký prostor na podobnou akci. V minulosti se několik lidí samo nabídlo, ale policie to svými nátlakovými metodami vždy vyřešila za nás, takže dotyční nakonec odmítli. I přes snahy učinit to legální, nikdy to pořádně nevyšlo. Tak jsme z legrace zkusili oslovit armádu, která se už v minulosti také nabídla a vojáci svůj slib dodrželi.

Jak to bude vypadat na místě? Můžeme očekávat klec hlídanou tanky a vojáky v plné zbroji?

Policie tam bude a sami čekáme co podnikne. Co se týče vojáků, tak vzhledem k tomu, že ten prostor je stále aktivní, dá se předpokládat, že budou hlídat svoje objekty a okolí, aby do něj lidé nepronikali. Přeci jen to ani není moc bezpečné.

Média o Czechteku zatím neinformovala nijak vášnivě. Přesto se, ale objevilo několik poměrně negativních zpráv. Příkladem uvedu výskyt chráněného Chrástala, přemnožení zmijí nebo účast neonacistů.

Popravdě jsem tyhle kauzy moc nesledoval. Ale je fakt, že policie se i přesto, že jsme splnili všechny náležitosti snaží Czechtek překazit. Co se týče hadů, tak vždycky, když se koná Czechtek, přemnoží se anakondy zrovna na místě konání.

To je taky celkem zajímavé téma. Jak vlastně vnímáš úroveň informování českými médii v kauze Czechtek?

Je to celkem sranda. Většina reportérů bohužel potřebuje senzaci a tak si skutečnost upravují podle svého. Třeba nám dvě babičky popisovaly, jak část jejich rozhovoru vystřihli a nechali tam jen cholerickou sousedku, která jim na kameru zanadávala. Na druhou stranu to potěší, že i na vesnicích jsou lidé, kteří normálně smýšlejí.

Dobrým příkladem může být paní starostka Matušková v Andělce na Frýdlantsku, která až do konce komunikovala naprosto báječně.

Přesně tak. Sehnala si tlumočníky a na připravovanou mši, kam jezdívá i biskup začala systémy kontaktovat. Devadesát devět procent z nich jí ve všem vyhovělo a na místě tak nebyl jeden jediný problém. Nakonec z toho bylo opravu multikulturní setkání.

Jasný. Říkal jsi, že máš na starosti komunikaci se záchranáři. Jak se ti s nimi jedná?

Se záchranáři je to velice těžké. Co si budeme povídat, jsou hrozně drazí. Chtěli jsme tam normální sanitky, ale to bychom se nedoplatili. Našli jsme proto firmu, která zajišťuje také komerční festivaly. Musím říct, že nám vyšli maximálně vstříc a hodně nám pro neziskovost slevili. Myslím, že nás berou, protože na normálních festivalech jsou lidi rozmazlení a chodí na záchranku s každým pupínkem. Na freeteku lidi přechodí i zlomenou ruku a jdou až v pondělí ke svému obvoďákovi.

Tlačí nás čas, pojďme pomalu do závěru našeho povídání. Co bys doporučil návštěvníkům, kteří na Czechtek přijedou poprvé?

Vzhledem k tomu, že to není komerční akce, měli by hodně dbát na úklid. Přeci jenom si to uklízíme sami a bordel, který tam nechají budeme muset odvézt my. Všude na barech budou k dispozici igelitové pytle a není problém si je vyzvednout. Když už nebudou pytle, je dobré házet odpad na hromady, usnadní nám to potom práci. Je nutné dávat na rozdělávání ohňů, aby nevznikl požár. V tomhle vedru stačí málo a je z toho obrovský průser. A pak aby se chovali jako lidi, za které se nikdo nemusí stydět.

Máš nějaký návod, jak komunikovat s policií?

Určitě je neprovokovat, protože na to oni čekají.

Teď mě napadá, jak se Vám jedná se zahraničními systémy?

To je občas velký problém. Někteří jsou radikální až moc a nás moc neposlouchají, někteří sou zase absolutně v pohodě a snažej se pomáhat.

Tak fajn. Máš nějaký vzkaz nebo motto našim čtenářům?

Zakončil bych to výstižným veršem
Poslouchejte muziku a neskončete na piku:))))

 
 
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016